Pozoruhodné je, že na setkání s občany v Hostech nezaznělo ani slovo o havarijním stavu poddolovaného území, které je nyní hlavním argumentem a vysvětlením nutnosti sanace, která má být shodou okolností provedena právě formou povrchové těžby grafitu samotného. O nutnosti sanace hovoří jednatel společnosti Michal Horáček až o měsíce později v reportážích ČT1 v 8:38 min (účelově podané informace o propadech do hloubky 10 - 60 m).

Nejdříve řeknu jednu věc, ono je vždycky těžké na počátku těchto projektů, taková první otázka je, KOHO oslovit jako prvního. Pokud oslovíte zastupitele jako první, jsou naštvaní vlastníci pozemků, pokud oslovíte vlastníky pozemků jako první, jsou naštvaní obyvatelé,  pokud oslovíte ministerské v Praze, jsou naštvaní úředníci na nižší úrovni, tzn. že na začátku je prostě hrozně komplikované to dostat do toho stavu, kdy všichni vědí co se vlastně děje. Možná, že trošku, nebo ne možná, ale asi trošku zlou krev vyvolal ten úplně první náš dopis, který šel vlastníkům pozemků, který tedy byl napsaný hodně formálně a asi nebyl úplně správně pochopen (avizované pověření firmy od MŽP a lhůta na rozhodnutí o pozemku do 14 dní). 

Z toho důvodu, aby nedocházelo k tomu, že bude to co budu tady říkat nějak interpretováno jinak, tak v podstatě nahráváme kompletně toto sezení. A je to právě z toho důvodu, aby potom někdo nemohl říkat, že jsme tady prezentovali něco jiného, než jsme tady skutečně prezentovali a že jsme řekli něco, co jsme neřekli. Což už víceméně nastalo.

(po skončení akce vyšlo najevo, že žádný funkční zápis pořizován nebyl, pozn. spolku) 

Já chápu, že psychologicky je to tak, že vždycky když přijde nová věc tohoto typu, tak vždycky je prostě z toho neznámého veliká obava, všechno NE, všichni to negují, nicméně myslím si, že důležité je nejdřív zjistit o co vlastně jde a posléze nějakým způsobem zanalyzovat a zjistit, co to znamená ve skutečnosti a v jakém to je rozsahu. A pak teprve jednat. To že už byly zahájeny zakládání občanských sdružení a tohle támhle, to jsou všechno z mého hlediska logické kroky, nicméně výsledky určité hysterie, která si myslím, že není na místě. A já tedy pevně věřím, že tento rozhovor, tahleta prezentace právě tyhlety obavy rozptýlí.  Tzn. zdůrazním, MY CHCEME DISKUZI. 

Ačkoliv naše vedení, nebo resp. já jsem našemu vedení ve Švýcarsku víceméně navrhoval spíše cestu jít striktně podle zákona a prorazit si tu cestu tvrdýma loktama, protože já upřímně řečeno nejsem dlouho v Čechách, hodně let tu nejsem, zpátky jsem byl dosazen jen kvůli tomuto projektu a já nemám dobrou zkušenost s nějakým moc dohadováním. Ale to je jen můj soukromý víceméně pohled a zkušenost, takže já nejsem ve téhle hře důležitý. Tak jak tady pan zastupitel říkal, doufám, že ta diskuse tady bude a že to bude opravdu diskuse, protože i já jsem jenom zaměstnanec a budu daleko radši u vody a místo toho jsem tady v sále s napnutou atmosférou.

Trochu nám tady ještě nastal takový renonse, v té pozvánce na vlastně tuto schůzi jako takovou, protože my jsme původně v podstatě, nebo resp. pan starosta, plánoval schůzku na nějakou 15 hod. My jsme poslali ty dopisy s tím, že tady budeme k dispozici od 12 hod., pak se to tedy nějak přehodilo na tu 12 hod. tou opravenou pozvánkou  - za to se omlouvám, to nastalo u nás, protože naše vize byla ta, že chceme vlastníkům těch konkrétních nemovitostí umožnit diskusi s námi, protože to je něco, co považujeme za diskrétní záležitost a ani tady v podstatě nebudeme prezentovat ceny, výkupní ceny, to co nabízíme vlastníkům pozemků. Pokud to ti vlastníci následně zveřejní, tak je to samozřejmě už jejich rozhodnutí, ale my to považujeme jako za…v tuto chvíli diskrétní věc mezi námi vlastníkem pozemku.  Takže jen k té pozvánce, omlouvám se, jestli tam byly ty dohady, jestli dvanáctá nebo třetí, ale my tady samozřejmě budeme i po té třetí hodině, tzn. kdyby někdo potom přišel po té třetí, tak jsme tady. Takže to by bylo asi na úvod, ………….

Takže, já se omlouvám, ta část té prezentace, protože my popravdě řečeno, po té schůzi z minulého týdne, kdy jsme samozřejmě tady také měli svoje lidi, tak nám přišlo, že dělat nějakou úplně složitou prezentaci v tuto chvíli nemá až tak smysl, takže jsme to víceméně přehodili jenom do prezentace nás jako společnosti. Takže část té prezentace je v angličtině, nicméně ono to stejně na tom není vidět, takže já budu spíš k tomu povídat a vyprávět nějaký příběh k tomu.

Společnost Tramincorp AG je švýcarská společnost, sídlíme v Appenzellu, Alpy, je tam nádherně, kdyby jste někdo chtěl přijet, tak přijeďte. I tam u nás máme doly. Spoluvlastníky (protože Tramincorp má poměrně širokou paletu vlastníků a vlastnických vztahů) je společnost SUMEC, společnost SINOMAC, je tam hodně privátních investorů a vlastníků, jak švýcarských, tak českých, tam máme vlastně partnery z Anglie. Víceméně naší hlavní činností je příprava k těžbě a samotná těžba, v tuhletu chvíli disponujeme cca 250 000 ha těžebních ploch zejména tedy v Africe a mimo jiné tedy, o tom budu mluvit později, se podílíme na humanitárních a ochranářských aktivitách, což vás asi v tuhle chvíli nebude zajímat. Stejně tak jako mnoho věcí o té firmě. Takže tohleto víceméně přeskáčeme…

Jenom co se týče počtu zaměstnanců, je nás cca 600, takže patříme k těm menším společnostem. Pan Bahelka (Efektim Slovakia, pozn.), technický ředitel, je to Slovák, díky tomu, že já jsem vlastně v pozici poměrně dlouho vedoucí ve Švýcarsku, tak jsem si tam udělal takový československý team. Do československého týmu nezapadá doktor Neto, což je generální ředitel těch asi 16 FIREM po Africe. Pak je tam pan Dihel, kterého vidíte tady naživo, na fotce zachycen v uniformách leteckých. Pan Dihel dva roky působil v Mozambiku jako ředitel a šéf vlastně největšího privátního parku, který ve východní Africe je, Gonarezhou Transfrontier Parku. Potom následně 2 roky působil v Zambezi na zlatých a smaragdových dolech jako šéf a ředitel na místě. Tzn. člověk, který hodně času strávil v Africe. Mě vidíte naživo, takže přeskočíme, titul PMP (Projekt Management Profesional), to jsou víceméně americké tituly, kvalifikace. JÁ NEJSEM ZAJÍMAVÝ. Vy mě stejně nakonec ukamenujete, už tady máte připravené šutry, takže já myslím, že tak. V podstatě, tedy, je foto československého týmu, který jsem si zařídil. Opět můžeme asi přeskočit, ať nezdržujeme, protože vás zajímají jiné věci.“

Dotaz: „Proč to máte v angličtině, když jedete do Čech ?“ p.Horáček: To je to, co jsem říkal, že jsme použili víceméně jakoby standartní prezentaci firmy, kterou stejně přeskáčeme. Ne, tak za to se omlouvám, ale vzhledem k tomu, že k té změně došlo v podstatě během posledního týdne od toho sezení pátečního, sobotního, tak už nějak nebyl čas to překládat. Děláme hodně s komunitami, já vím, že vás to tady teď a v tuhle situaci zase nedojme, ale máme na kontě několik postavených škol, máme na kontě několik postavených klinik. A jak jsem říkal, GTP, což je největší privátní park a jedno z posledních míst, kde ještě pořád se pohybují volně žijící sloni a nosorožci, byť nám je tedy pytláci významně zabíjejí, je v podstatě ve vlastnictví TRAMINCORPU. Jinak zase přeskočíme, dva „slidy“, úplně základní, to jsou jenom v podstatě ukázky těch několika koncesí, zase není to až tak….to na co se víceméně zaměřujeme hlavně tak jsou tyhlety nerosty, máme na kontě pár… (vyzván k mluvení na mikrofon)……..slyšíme se lépe, tak to se omlouvám, že jsem to nepoužil hned….Na kontě máme několik úspěšných projektů, byť vás to nezajímá, ale jen aby jste věděli, na co se zaměřujeme a že tedy i grafit je mezi těmi surovinami, na které se zaměřujeme. Pár fotek finálních produktů, pár fotek z prospekce….tohle můžeme asi všechno přeskákat, nebo jestli vás to zajímá, tak můžeme klidně postupně….já bych vteřinku jenom, pojďme na…tak tady je to, co vás všechny zajímá (foto ložiska Hosty, CHLÚ, mapa Geofondu.)

Já bych chtěl zdůraznit jednu věc, já samozřejmě chápu odpor lidí, kteří někde bydlí a kteří jsou proti těžbě. Prostě každá takováhle nová věc, tak to je prostě vždycky všude, tak to je úplně jedno jestli jsme v Čechách nebo v Americe, tak prostě vzbudí negativní ohlasy. Nicméně, ono když se řekne důl nebo lom, tak je samozřejmě otázka, co si člověk pod tím vůbec představí. Když si představím hnědouhelné doly někde u Sokolova, které mají řádově tisíce hektarů, tak to je samozřejmě záležitost devastační. Pokud si představíme lomy typu Kozárovice, možná je znáte a jim podobné záležitosti, to jsou místa, já specielně Kozárovice jsem jmenoval z toho důvodu, že já jsem tam jako dítě vyrůstal, v lomech jsem se učil chytat ryby, učil jsem se tam lézt po skalách, tahali jsme tam těžařům dráty s dynamitem a podobné klukoviny, takže to je příklad toho, že skutečně lom a obyvatel, tam jde ruku v ruce. Protože ty lomy živí lidi, mají pro tu obec jednoznačný přínos a naprosto nikoho tam nenapadne to, že by říkali „jé, tady je lom“ a když tam víceméně přijde nějaká nová otevírka, tak to ti lidé berou naprosto běžně. A to zdůrazňuji, že jsou to víceméně žulové kamenolomy, tzn. výbušniny a poměrně hlučné zpracování. Tady se bavíme o ložisku, které zaprvé, bylo otevřeno už v předminulém století, což asi všichni víte, do toho roku 1957 – možná je tu hodně z vás, kdo tady tu těžbu pamatují – ta těžba probíhala. Je tam mnoho argumentů proč, to ložisko, víceméně se do něj znovu pustit. Teď zdůrazním, že vy v podstatě s tím vaším odporem, nebojujete vůbec proti mně.

DOKONCE NEBOJUJETE ANI PROTI SPOLEČNOSTI TRAMINCORP, VY BOJUJETE PROTI STÁTU A BOJUJETE PROTI VÝHRADNÍMU LOŽISKU. Vidím reakce, v diskusi můžeme probrat.

Nicméně pro vás, kteří nevíte, grafit je vyhraněný nerost vlastně I. skupiny, který je ve vlastnictví státu. Čili bez ohledu na to, jak je to tam pozemkově, to co je cca 50 cm pod zemí a níž, tak patří státu. Není to v kategorii takových věcí, jako já nevím, štěrky, kameny apod. kdy fakticky vlastník toho pozemku má vše směrem dolů. To ložisko tady je jedno z největších ve střední Evropě, tzn., že to ložisko se otevře ať u toho budu já, Tramincorp, jiná firma nebo kdokoliv. Je to otázka času a je to dáno strategicky. Já samozřejmě toto říkat nemusím, pokud vás tato část nezajímá, dejte mi znamení, přeskočíme o kus dál. Já se snažím vysvětlit situaci s grafitem jako takovým, která má pozadí a která v podstatě by vám teda měla dát tu myšlenku, co se teda asi stane, aby jste si víceméně udělali vlastní názor. Já se vám budu snažit dát informace, tak jak se situace má a vy si to samozřejmě každý proberte podle svého.

Grafit byl dlouho v podstatě cenově a těžebně podhodnocen, z toho důvodu, že se 75% producentem byla a je Čína, těch zbylých 25% se rozkládá přibližně mezi 10 dalších zemí, dokonce ČR byla tuším asi na nějakém 11. místě. Takže těch dalších 10, patří mezi ně Kanada, Rusko, několik dalších zemí. Tak to jsou ti hlavní producenti. Grafit, tak jak v těch 40. a 50. letech byl v podstatě součástí nukleárního programu, víceméně jeden z důvodů proč Temelín stojí tady, mimo jiné, tak je i to, že tady v okolí byli a jsou grafitová ložiska. S tím tedy, že to hostecké je největší. Čili když se podíváte dneska do starých geologických zápisů, tam je všechno TOP SECRET, všechno to šlo přes Rusko. Ta strategická důležitost v nukleárním programu je tady pořád. Další věc je ta, že vznikl ten trend elektromobilů. V podstatě každý z vás, kdo má auto, tak má v autě přibližně 10 – 15 kg grafitu v bateriích. U elektromobilů, průměrný elektromobil současné výroby spotřebuje cca 200 kg grafitu. A pokud se vrátím k tomu nukleárnímu programu, nejbezpečnější a nejposlednější technologie nukleárních jaderných elektráren, na jednu elektrárnu spotřeba cca 200 000 tun grafitu. Jenom Čína oznámila plánovanou výstavbu 80 takových elektráren, v průběhu dalších 10 – 15 let. Takže z tohohle vlastně vzniká ta strategická potřeba grafitu jako takového a jeho neustále rostoucí cena. A to samozřejmě bude vzhledem k tomu, že ta surovina je dneska už úplně jinak hodnocena než tomu bylo před 5, 10 lety. Dva roky zpátky, Čína řekla a zařadila grafit mezi strategické suroviny, začala omezovat vývoz a ta cena udělala tohle. Takže vzhledem k tomu, jak jsem říkal, že grafit v České republice je vyhraněný nerost, takže je v kategorii se zlatem, s uranem, s černým uhlím, tak to ložisko dříve či později se stejně otevře.

Ten lom, když se na něj podíváte, máte tady nějaké 3D zobrazení, jedna je ta vizualizace, tak jak jsem říkal, to není žádný ohromný důl. Ta hodnota toho materiálu je, toho grafitu jako takového, a ten grafit je uložený v takových 45 stupňů kloněných strukturách, vrstvách a ty struktury se proto, aby se vlastně získal ten grafit, tak se musí poměrně zdlouhavě .............(nesrozumitelné, pozn.) Tzn. že tady se nebavíme o nějaké štěrkovně, kde by probíhal nějaký ohromný posuv půdy a materiálu, tady je to skutečně těžba na mikroúrovni. K tomu obrázku se ještě vrátíme, já tam mám potom ještě další vizualizace, které jsou víceméně v leteckém snímku, takže k tomu asi skočíme později.

To co my vidíme jako hlavní, v podstatě, účastníky celého toho projektu, tak pochopitelně to ložisko samotné, tak je ve vlastnictví státu. S tím, že licence je tedy vydaná na naší společnost. Ještě, abych řekl, jsou tady v zásadě licence dvě. Jedna prospekční a jedna tedy na ložiskové území. To jsou dvě rozdílné věci. Ta prospekční oblast, to se týká poměrně velké oblasti, dosahuje až řekněme od řeky až někde za Hostama, to je skutečně veliká oblast. Ta prospekce probíhala a probíhá, je to hlavně měření, čili to, že jste tady viděli v poslední době a poslední rok, protože ty práce probíhají na tom projektu v podstatě od začátku od jara 2012. Takže tady vlastně probíhají měření, jsou to hlavně měření založené na geofyzikálních veličinách, takže ty vrtulníky prostě vozí měřáky, měří magnetismus, měří odpory, apod. Takže to je ta prospekční licence. Ta by v podstatě do budoucna mohla ukázat, jestli ty ložiska jsou tady další, což vám by se nelíbilo, pak můžeme spolu udělat výměnu, že my to prospekční území dáme vám a vyměníme to za tu menší oblast, která už je daná. Dalším důležitým „stateholderem“, tak jsou vlastníci pozemků, těch je cca 50. S některými z nich už jsme jednali, s některými ještě ne, s některými jsme domluveni, atd. to je diskuse, kterou já bych chtěl případně nastartovat. Tady jsou vizitky, na mě, na nás, volně vám k dispozici.

Samozřejmě každého určitě zajímá mimo jiné výkupní cena, atd. Řeknu úplně na rovinu, že to co rada ve Švýcarsku dala k dispozici, rozpočet, který mi dala, tak je vyšší než já jsem doporučil. Je to poměrně dost peněz, ale považuji to za naprosto diskrétní záležitost mezi námi a vlastníkem pozemku, čili pokud vlastník pozemku se rozhodne zveřejnit ten vztah mezi námi, tak mi proti tomu nejsme, ale je to rozhodnutí toho vlastníka. Čili ani dneska tady nenastartujeme diskusi o cenách, ačkoliv to možná někteří z vás čekali. Pak je samozřejmě důležitým účastníkem toho všeho, jsou vlastně obyvatelé, v tomhle případě samozřejmě jsou to lidi tady z Host, jsou to lidi tam z toho okolí té řeky. My věříme, že část z vás určitě přesvědčíme, pak samozřejmě bude část, kterou nikdy nepřesvědčíme. Nicméně, to není předmětem téhleté schůze. Ten projekt, jsme připraveni na to, že to je dlouhodobá záležitost, jak jsem říkal, já osobně jsem navrhoval jít tou striktnější cestou, s tím, že prostě to ložisko se otevře za 10 let. Podnět našich ředitelů byl ten, zkusme to urychlit, zkusme udělat dohodu a uvolníme k tomu nějaký rozpočet. Čili, jak říkám, ačkoliv se nikomu z vás, nenajdu asi jediného z vás, komu by se to líbilo, tak to ložisko se stejně otevře. Takže co se týče vlastníků, tak tam je několik institutů, mě trošku mrzí, že ten první dopis vyvolal takové emoce, pak některý lidi, se kterými jsme jednali, tak víceméně se na nás obraceli s tím, vy nás chcete okrást.

Není tomu tak, naše společnost, tím spíš, že jsme vlastněni švýcarskou entitou, tak jsme naprosto striktně vždycky v mezích zákona. Ani ten první dopis rozhodně neměl a nebyl míněný tak, že by jsme někoho někam tlačili někomu říkali, že něco sebereme (varianty rozhodnutí se do 14 dnů). My jsme pouze řekli, že se chceme dohodnout, chceme nastartovat zase diskusi o tom, za jakých podmínek se dohodnout. Samozřejmě každá ta dohoda a hodnota té dohody má nějakou protiváhu.  Já jsem přesvědčený, že když bysme se s nikým nedohadovali a šli bychom na to opravdu právní cestou, počítali jsme s tím, že se nám do každého kroku vždycky někdo odvolá, schválí, odvolá, schválí….. tak to za pár let dáme dohromady a bude nás to stát polovinu než toho co chceme dát teď, co máme v rozpočtu. Ale tak… no a pak je samozřejmě tím stateholderem ten stát, tomu ten materiál jako takový patří. Tak skočíme dál….

My jsme začali jednat cca před 1 a ½ rokem se zastupitelstvem, s panem starostou atd., to co se nám vrátilo jako feedback, „oni nám tu říkají, že jste nás podplatili,….“. Čestně můžu říct, že z naší strany, že žádná nabídka nepadla. Takže je to tak. Proběhlo jedno jednání se zastupitelstvem, na kterém ihned od začátku zastupitelé začali vyjednávat podmínky pro obec, ad.1, ad.2 – výsledek toho prvního setkání bylo, pojďme uděláme sezení, MUSÍME to těm lidem říct, uděláme schůzi……a tohle je výsledek. Takže z tohohle hlediska je to poměrně transparentní. Co se týče negativ:......  obavy jako provoz, hlučnost, ochrana vod……..co se týká ochrany vod, existují sálodlouhé studie, jsou naprosto objektivní a to z toho důvodu, že tady tato poddolovaná oblast je velice dobře probádaná, je tam cca 3 km chodeb, existuje velké množství vrtů, jádrových vrtů. 

Ta studie jednoznačně ukazuje, že tady NA TUHLE STRANU KOPCE TO ŽÁDNÝ VLIV MÍT NEBUDE. Samozřejmě, že tyhlety studie vám budou k dispozici dány, pokud to někdo bude chtít vyvrátit, bude to muset navrtat znova. My máme vrtačku, dáme mu ji k dispozici, umíme vrtat do 700 m, takže tuhletu obavu, která byla vznesena na 1. zasedání zastupitelů, už jsme tady teď vyvrátili. Co se týče hluku, prašnosti, provozu – ten provoz je skutečně o …...MY NĚČEMU TAKOVÉMU ŘÍKÁME MIKROTĚŽBA. To možné množství vytěženého materiálu je cca 20 – 30 tun denně, tzn. když si to převedete do množství dopravy, je to cca 1 a ½ kamionu, je to lehčí, tzn. že víceméně to jsou 2 kamiony denně plus samozřejmě doprava zaměstnanců. Naše nabídka byla ta, že chceme přednostně řešit zaměstnanost obce. A pak pochopitelně provoz u lomu, apod. Rozhodně to není žádný kamenolom, není to pískovna. Ne tak, že se bude materiál, který se vytěží, někam vozit. Není to tak, ta bohatost toho ložiska je cca 12%, tzn. na vytěženou tunu toho materiálu je cca 100 – 120 kg grafitu, tzn. že když jsem řekl kompletní denní maximální těžební výnos, tak si jednoduše dopočítáte to, jaký je denní přesun té zeminy jako takové surové. Když si vezmete, že ten koeficient cca 2,5 tuny na m2 a vypočítáte si kolik m2 se přibližně denně zpracuje, tak vám z toho vyjde, že na to cose má denně vytěžit, tak řekněme prostor téhleté místnosti by vydržel na několik dní, což zase když si přenesete ten kubický rozměr toho lomu jako takového, tak nechám tenhleten výpočet na vás.

Co se týče prašnosti, grafit se těží na bázi flotace, řeknu zjednodušeně 3 až 4%ního oleje, vše je v uzavřeném okruhu, tzn. materiál jde do linky, on probublává tou vodou, ten mateiál se vlastně z vrchu s tou malou stopou oleje stahuje, tzn. všechno jde na stranu a pak následně se to všechno znovu recykluje. Ten provoz, aby byl efektivní, tak musí být uzavřený, tzn. že to vše prochází takovou linkou, takže není to žádná drtička, přesívačka, která by byla zdrojem nějaké prašnosti a není to žádný vápencový lom. To je důležité si říct.

Další  - geografika toho ložiska, ten důl je ……ano......., "by byl" za tím kopcem, tedy kompletně schovaný v takovém amfiteátru, který tam kdysi před tisíci lety vytvořila Lužnice. Pochopitelně zase prachové studie kompletní vám budou dány k dispozici (39:29). Navíc jsme nabídli, když tedy tenhleten poměr panuje, že by firma mohla vykoupit tedy část těch pozemků v Hostech na horizontu nad obcí a ty by se mohly tedy osázet, tzn. tady by mohla vzniknout kompletně zelená bariéra, která by vlastně zamezovala tomu, aby tam nějaká ta prašnost byla. Co se týče hluku, tak ze všech geologických zpráv, tak to je věc na postup klasickým dobývacím, rýpaní 20 – 30 tunovými bagry, bez výbušnin. To je dokonce v těch studiích v těch 50. letech. Jestliže už v 50. se v podstatě připouštělo v těch studiích, že ta těžba je bez výbušnin, tak dneska s výkonností techniky bagrů atd. jsme někde jinde. Další co jsme navrhli……..ještě takhle, ten provoz sám o sobě, ty stroje aby neodcházeli, protože je to drahá technologie, tak je budeme samozřejmě „indoorovat“, takže řekněme v hale velikosti těchto dvou místností, to stejně bude všechno stejně zavřené. Takže opět něco jiného je nějaké těžké zařízení, které je venku a něco jiného mít to v rámci nějaké budovy. My jsme i pro dohodu o regulaci téhleté činnosti, nabídli jsme obci prostřednictvím zastupitelů, že je možné udělat dohodu, která by regulovala v podstatě časy a vůbec fungování toho dolu. Protože první samozřejmé obavy a námitky od zastupitelů bylo, že lidé tady chtějí mít v SO-NE klid, a ne aby tady se něco dělo. Není naprosto problém dohodnout hodiny, PO – PÁ, víkendy zavřít, může to být dohoda, pokud to bude dohoda, která bude podmínkou vlastně pro udělení těžebního souhlasu. Tak je neporušitelná. Samozřejmě ten těžeř si nemůže dovolit, že tam nastěhuje výrobní linku za 200 nebo 300 miliónů, tak si nemůže dovolit tam porušovat nějakou dohodu. 

POKUD TO PAK PŮJDE TOU NÁSILNOU CESTOU, TAK TO VŠE PŮJDE V MEZÍCH ZÁKONA. tzn. TAM LIMITY…................  O LIMITECH SE MŮŽE MAXIMÁLNĚ DISKUTOVAT.  Když se kouknete na ty vzdálenosti, vlevo nahoře jsou Hosty, vpravo dole jsou Kozárovice, támhle jsou Haberce, ….tam se bavíme o 140 m rozlohou od dolu, tady se bavíme o 120 m od dolu, támhle nahoře je to dokonce naprosto v řádech několika desítek metrů. Názory, že Hosty budou srovnány se zemí a podobné nesmysly, to bych chtěl naprosto kategoricky vyloučit. Tady na tomhle 3D obrázku je vidět to ložisko, kde by se v průběhu dalších 10 – 15 let po zahájení těžby mělo těžit, je to vlastně rozdělené na tyhle 3 čočky. Nicméně to co je označeno „modře“, to je ta těžební oblast v ÚP. Za tuto oblast my se nemůžeme dostat i kdybychom chtěli. A pochopitelně dávat ložisko do ÚP – to by bylo předmětem úplně jiných dalších čoček, které by tam eventuálně mohly být. Takže rozhodně nikdo neplánuje bořit Hosty, nikdo se dokonce nechce ani posunout za tu rokli, která tady vlastně je. To je jako doplněk.

 (C 44:47)....................PŘEPIS NEDOKONČEN